40 let kina Hvězda a historie filmu a promítání v Uherském Hradišti. Sborník podává na 112 stranách stručný přehled více než stoleté historie filmových aktivit na území Uherského Hradiště.
Publikace je za symbolickou cenu 67 Kč, která odkazuje k roku otevření kina Hvězda,možné zakoupit: na pokladně kina Hvězda, v Domě knihy Portal, v Městském informačním centru, ve Slováckém muzeu, v Knihovně B.B.B. nebo mailem na info@mkuh.cz.
Počátky kinematografického dění v Uherském Hradišti se datují už ke konci 19. století, avšak stálého kinematografického provozu, jehož začátky jsou spojeny s osobností paní Fanny Jägermannové, se město dočká až v roce 1915.
V několikaletém soupeření nejrůznějších spolků o získání licence k provozu kina nakonec vítězí Sokol a městská rada, která na základě udělení licence od roku 1929 spravuje tzv. Městské kino v Redutě. O rok později je vyslyšena žádost Sokola, takže může být zahájeno promítání v sále sokolovny. Činnost kina Sokol je v roce 1941 zakázána protektorátními úřady, aniž by kdy později byla obnovena, zatímco Městské kino pracuje až do roku 1954.
Až do tohoto roku, kdy vzniká první účelová budova v okrese – kino Mír, je tedy kinematografické působení realizováno v provozovnách umisťovaných do tělocvičen, restaurací, tanečních sálů, prostor vyřazených škol apod.
10. srpna 1945 začíná v okrese Uherské Hradiště z popudu Československého státního filmu rozsáhlý kinofikační proces. Struktura okresu s vysokým počtem obyvatel v jednotlivých obcích si žádá téměř úplnou kinofikaci – je vytvořeno 43 kin v 41 obcích a dalších 42 kin v rámci Osvětových besed.
Po roce 1960, kdy je dosaženo vrcholu návštěvnosti, klesá s rozmachem vysílání československé televize atraktivita filmových představení, ustává aktivita některých vedlejších filmových projektů, včetně představení Osvětových besed a nárazových projekcích v neúčelových prostorách. Zvrátit tento vývoj se nakonec daří strategií modernizace mnohdy provizorních prostor kin. Pokles návštěvnosti se tak zastavuje v roce 1968, kdy se těžištěm tržeb stávají zejména širokoúhlá kina.
Autor: Lucie Hrabcová - Historie kina Hvězda v Uherském Hradišti (seminární práce, Masarykova universita, Filosofická fakulta, Ústav filmu a audiovizuální kultury), Brno 2005
Posledním okresem bez širokoúhlého plátna v tehdejším Jihomoravském kraji v padesátých letech minulého století je Uherské Hradiště. Počátkem 60. let přistupuje město k návrhu vybudovat nové moderní kino na náměstí Míru coby spojnici centra s novou sídlištní výstavbou Na Rybníku.
Dokumentace k tomuto projektu jakožto objektu civilní obrany je prozatím poněkud zahalena tajemstvím - není k dispozici ani na Stavebním odboru Městského úřadu v Uherském Hradišti, ani na Katastrálním úřadě. Nadějí do budoucna zůstává zejména Krajské vojenské velitelství ve Zlíně a také Odbor kultury a cestovního ruchu MÚ Uherské Hradiště, který přislíbil další spolupráci. Další indicií v pátrání po historii budovy je předpoklad možné provázanosti se stavebními projekty kina Hvězda v Přerově a kina Metro 70 v Prostějově, která mají zřejmě stejný nebo alespoň velmi podobný půdorys. Kompletní dokumentace ke stavbě kina v Prostějově se zřejmě nachází v archivu tamního stavebního úřadu.
Hradišťskou stavbu, pojatou jako víceúčelový objekt, provádějí Pozemní stavby Gottwaldov – Stavební správa Uherské Hradiště pod taktovkou stavbyvedoucího Otakara Jaroše. Nadzemní (neodolnou) část stavby tvoří prostorné foyer a provozní místnosti, podzemní (odolnou) částí je kinosál podkovovitého tvaru, jenž disponuje 510 (podle jiných zdrojů 509) sedadly, 19 (podle jiných zdrojů 16) efektovými reproduktory a širokoúhlým plátnem parabolického tvaru.
5,5 miliónový projekt dle návrhu brněnského architekta Ing. arch. Zdeňka Michala, CSc., budoucí středobod filmového dění v kraji, je slavnostně otevřen v pátek 6. října 1967 uvedením filmu Františka Vláčila Marketa Lazarová jako kino Hvězda.
K pátým narozeninám Hvězdy může ředitel Okresní správy kin Jan Florec provést tuto bilanci: „Za dobu pětileté činnosti od 7. října 1967 do 6. října 1972 bylo filmovým divákům předvedeno 682 titulů filmové světové produkce, bylo uspořádáno celkem 4 032 filmových představení, promítacím zařízením přešlo 2 046 000 metrů filmového pásu a do kina přišlo přes tři čtvrti milionu návštěvníků – přesně 776 783. Kino Hvězda se stalo nejen kulturně společenským centrem Hradišťanů, ale i vyhledávaným kulturním zařízením občanů celého okresu.“ [In Tabery, 2004: 122]
30. srpna je založen Filmový klub při MěstV SSM, původní členská základna čítá 20 členů, pro něž je každoročně v jarním a podzimním cyklu připravováno kolem 20 filmových akcí v téměř 45 představeních s lektorským úvodem.
Hradišťská kina v čele s kinem Hvězda jsou středem tehdejšího kulturně-politického dění – krom promítání Filmového klubu funguje Klub přátel sovětského filmu, stejně jako jednotlivé projekce a výstavy ve vestibulu Hvězdy reflektující každoročně významné události a politická výročí (35. výročí Československa, 110. výročí narození V.I. Lenina, tzv. Leninské dny, výročí VŘSR a únorových událostí, Mezinárodní den žen, Mezinárodní den dítěte, Slovenské národní povstání, Měsíc československo-sovětského přátelství, Puškinův památník, výstavy amatérských fotografií etc.).
Každoročně je realizováno na 40 až 50 projekcí výchovných a vzdělávacích představení pro mateřské školy a školy I. a II. stupně a další akce pro děti a mládež (Zahájení školního roku a Rozloučení se školou, Hovory s mládeží etc.).
V podobě pásem vybraných, průběžně zařazovaných filmů je i v následujících letech pořádán Filmový festival pracujících, Festival sovětského filmu a Dětský filmový festival.
Atmosféru Hvězdy doplňuje už od počátku jejího fungování ve své době velmi prestižní večerní kavárna a vinárna, vedená až do konce 90. let spotřebním lidovým družstvem Jednota (viz fotokopie Rozhodnutí o přípustnosti stavby v příloze).
V sobotu 14. ledna se ve Hvězdě uskuteční premiéra filmu Antonína Kachlíka O moravské zemi, natočeném podle románu Hesla na vratech slováckého autora Fanka Jilíka. Tehdejší ředitel MSK Jan Florec v rozhovoru pro březnové vydání Zpravodaje města Uherské Hradiště z roku 1980 provedl krátké shrnutí věkového složení publika, které na počátku 80. let navštěvuje městská kina (viz tabulka).
Diváci do 27 let -- 60%
Diváci od 28 do 35 let -- 10%
Diváci starší 36 let -- 30%
Koncem dubna je ve Hvězdě realizována předpremiéra filmu Sonáta pro zrzku v režii Víta Olmera podle námětu uherskohradišťského autora Vojtěcha Vackeho.
Uherské Hradiště však v tomto roce zejména přebírá štafetu v pořádání Letních filmových škol, kterou podrží až do roku 1984. VII. ročník LFŠ, který hostí kolem tří set účastníků, je slavnostně zahájen 2. srpna v kině Hvězda. Cílem akce, uspořádané Radou čs. filmových klubů, Československým filmovým ústavem Praha, Slovenským filmovým ústavem Bratislava za organizační spolupráce s Filmovým klubem a Městskou správou kin v Uherském Hradišti, má být odborná příprava lektorů filmových klubů v ČSSR.
Bohumil Kožušník v Komplexním rozboru činnosti Okresní správy kin v Uherském Hradišti za rok 1982 opět zmiňuje negativní dopady na návštěvnost filmových představení, které souvisejí s rozvojem televizního vysílání. V zájmu propagace filmu a provozu kin je zabezpečeno vydávání plakátů na všechna stěžejní kina okresu, spolupráce s místními zpravodaji a bulletiny a rozhlasem, dále pak rozšiřování spolupráce se společenskými organizacemi, školami, závody, Brigádou socialistické práce etc. V kině Hvězda je provoz modernizován novými promítacími přístroji a jsou zahájeny přípravné práce pro opravu terasy.
V tomto roce se zde také uskuteční předpremiéra polského filmu Hříšný život Františka Buly režiséra Janusze Kidawy.
V sobotu 31.7. je večerním promítáním Mexika v plamenech, vítězného filmu tehdejšího ročníku MFF v Karlových Varech, ve Hvězdě zahájena VIII. Letní filmová škola, která potrvá do 8. srpna. Kromě kolekce titulů z MFF uvede cyklus filmů s tématem ekologie, tvorbu motivovanou Rokem úcty ke stáří a přehlídku národních kinematografií SSSR. Mezi hosty přehlídky je také herec Jiří Pecha, který zde prezentuje film Vladimíra Síse z roku 1981 Poslední leč.
Kino Hvězda tento rok také hostí Okresní soutěž amatérského filmu. Porota, jíž předsedá filmový teoretik Zdeněk Smejkal, hodnotí 26 filmů v 5 kategoriích.
Podle Komplexního rozboru činnosti v Okresní správě kin v Uherském Hradišti za rok 1982 bylo v kině Hvězda tento rok uskutečněno 748 projekcí s návštěvností 167 462 diváků.
Promítáním českého filmu z roku 1961 Malý Bobeš je 16.2. zahájeno působení Dětského filmového klubu v rámci programu Mládež a kultura. Jeho činnost zahrnuje promítání s lektorským úvodem pro malé diváky vždy jednou za 14 dní, ale i akce mimo kino (např. filmová soustředění). Jarní sezóna DFK ve Hvězdě pokračuje uvedením pěti filmů (např. Pokrevní bratři, Syn pluku) a setkává se s velkým ohlasem (brzy má 507 členů).
V rámci Filmového festivalu pracujících proběhne ve Hvězdě za účasti představitele hlavní role Floriana Piersice a dalších předpremiéra rumunského historického filmu Zlatá růže.
Od 23. do 31. července pak ve Hvězdě probíhá IX. ročník Letní filmové školy. 555 účastníků shlédne filmový cyklus z dějin české kinematografie, filmy na téma oslav Českého divadla k 50. výročí studia Barrandov a některé předpremiéry českých a slovenských tvůrců. Významnou tváří je tentokrát generální tajemník Mezinárodní federace filmových klubů a viceprezident Mezinárodní organizace pro film a televizi při UNESCO Jean Pierre Brossard.
U příležitosti Měsíce československo-sovětského přátelství je uspořádána přehlídka sovětských filmů pro dospělé a ve dnech 25. až 29. listopadu pak Dětský filmový klub pod patronací FK uvádí 5 filmů, včetně sovětské pohádky Kocour v botách (režie Aleksandr Rou, 1958) a premiéry českého filmu Bota jménem Melichar (režie Zdeněk Troška).
23. listopadu proběhne v prostorách Hvězdy XVI. čtenářská konference na téma „Současné experimentální divadlo v Jihomoravském kraji“.
Podle Komplexního rozboru činnosti a práce v Okresní správě kin v Uherském Hradišti za rok 1983 bylo v kině Hvězda tento rok uskutečněno 794 projekcí s návštěvností 176 528 diváků, což odpovídá 28,13% podílu návštěvnosti všech kin v okrese.
V rámci Filmového festivalu pracujících (26. ledna až 1. února) je ve Hvězdě uveden film Karla Kachyni Sestřičky (1983), americký čtyřoscarový film Obyčejní lidé (režie Robert Redford, 1980) nebo jugoslávské válečné drama Pád Itálie (režie Lordan Zafranovic, 1981).
Další sezónu Filmového klubu a Dětského filmového klubu zahajuje 8. února Kagemuša, Kurosawův snímek z roku 1980. Pro dětské diváky je organizováno pásmo Jarní prázdninové putování z pohádky do pohádky.
Sobotou 27. července začíná jubilejní X. ročník Letní filmové školy (počtvrté ve Hvězdě). nosnou programovou konstrukcí je část filmové produkce právě proběhlého MFF v Karlových Varech, z něhož si LFŠ půjčuje i heslo „Za ušlechtilejší vztahy mezi lidmi, za trvalé přátelství mezi národy“. Dalšími třemi tematickými cykly jsou snímky českých tvůrců z doby před II. světovou válkou, výběr z historické české kinematografie a téma „Rozpory současného světa ve filmu“.
Filmová škola opět hostí přes 500 účastníků, rokem 1984 je však její konání v Uherském Hradišti zásahem StB na několik let přerušeno, další dva ročníky jsou přesunuty do Světlé nad Sázavou a Trutnova. Důvodem má být nedbalý přístup ke kulturní politice strany.
22. listopadu se ve Hvězdě uskuteční XVIII. Čtenářská konference na téma „Boj literatury proti fašismu“ s účastí asi 500 studentů maturitních ročníků z okresu.
V tomto roce se uskuteční obvyklé projekty, jako je zimní a letní Filmový festival pracujících, promítání FK a DFK. Hvězda spolu s několika dalšími velkými kiny pokračuje v započaté tradici jarní akce Z pohádky do pohádky, která je zopakována také na jaře příštího roku.
4. a 5. března se v kině Hvězda na počest Roku míru, XXVII. sjezdu KSSS a připravovaného sjezdu KSČ uskuteční filmová akce „Nejdražší je mír“.
Komplexní rozbor činnosti za rok 1989 (OSK v Uherském Hradišti) se zmiňuje o klesající rentabilitě kin okresu a předpokládá uzavření několika menších kin včetně Míru. V témže roce je přerušena činnost Filmového klubu.
Politické změny v období po roce 1989 si žádají změnu ve financování a organizaci hradišťských kin, dosud spadajících pod Okresní správu. Na základě zákona České národní rady č. 367/1990 Sb. ze dne 4. září 1990 o obcích a Rozhodnutím Městské rady v Uherském Hradišti č. 25/5 ze dne 26. února 1991 je zřízena instituce Městská kina. Tato příspěvková organizace řízená Odborem kultury Městského úřadu vzniká k 1. lednu 1991 a od 7. dne téhož měsíce je jejím ředitelem Ing. Jiří Králík. Pod jeho vedením hledí Městská kina v čele s Hvězdou navázat na své nejlepší tradice.
V září 1991 je obnovena pravidelná činnost Filmového klubu coby Artkina, v témže roce je započata transformace kina Mír, jež je v následujícím roce přebudováno takřka svépomocí na víceúčelový prostor pro pestré kulturní aktivity, včetně provozu rockového klubu. Snaha o samofinancování je patrná také z dalších, více či méně zdařilých kroků, které částečně dotovaná Městská kina podnikají.
Po komplikovaném jednání s Asociací českých filmových klubů je v Uherském Hradišti vzkříšena tradice Letní filmové školy. První ročník obnovené LFŠ je stižen programovými a organizačními pochybeními, jeho začátek se kryje s MFF v Karlových Varech.
V tomto roce se pořadatelství LFŠ ujímá brněnská Nadace Art spolu s ředitelem Městských kin a současných LFŠ Jiřím Králíkem, což přináší pozitivní změny v organizačním řešení XIX. ročníku LFŠ.
Program se poprvé štěpí do několika cyklů (tradiční, každoročně se opakující cykly se posléze ustaví na tématech Osobnosti a výročí, Cinepur’s Choice, Nový český a slovenský film a Ozvěny filmových festivalů). Paralelní projekce jsou krom Hvězdy pořádány v prostorách klubu Mír a kina Lidový dům (ostatně rozšiřování akčního radia LFŠ tím není zdaleka uzavřeno), roste také počet účastníků. Skutečným mezníkem v dospívání LFŠ je díky Britské radě v Praze účast první velké zahraniční osobnosti filmu, anglického režiséra Petera Greenawaye. Pod vedením nového ředitele probíhá několikero nadregionálních filmových seminářů, jako je Vlajka vzpoury.
V tomto roce je po vzoru Prostějova obnovena pod názvem Bijásek činnost Dětského filmového klubu.
Na organizaci XX. ročníku LFŠ se stejně jako v předchozím roce výrazným způsobem podílí Britská rada a na přehlídku tak může zavítat anglický režisér Lindsay Anderson. Z plodné spolupráce s Britskou radou v následujícím roce vzejde založení tradice Semináře britského filmu.
Během této LFŠ také probíhá anketa ohledně filmových přání a preferencí zúčastněných, z níž se zrodí nejprve tzv. Králíkův seznam a o dva roky později proslulý Projekt 100.
Krom XXI. LFŠ se uskutečňuje první ročník akce, jež se stane každoroční tradicí posledního listopadového nebo prvního prosincového víkendu - přehlídkou filmů režiséra Dereka Jarmana je za účasti 150 zájemců prezentován první ročník Semináře britského filmu. Jednotlivé semináře jsou vždy zasvěceny britskému filmu a ohlédnutím za tvorbou některého významného britského režiséra. Výjimkou nebývá ani uvedení předpremiéry nových českých filmů (jako je kupříkladu Kytice, Zapomenuté světlo a Mazaný Filip).
Forma semináře vychází z charakteru ze vzdělávacího konceptu podobných seminářů a edukačního charakteru Letních filmových škol. Projekce jsou uvozeny lektorským úvodem a uzavřeny případnou besedou s tvůrci. Seminář doprovázejí workshopy, přednášky, výstavy apod.
Jiří Králík zakládá a organizuje Projekt 100, každoroční putovní přehlídku deseti kultovních filmů ve vybraných kinech ČR i SR v průběhu přibližně dvou měsíců, na které se pravidelně podílí i kino Hvězda.
Započíná se tradice pořádání pravidelných výstav v kině Hvězda, probíhá XXII. LFŠ a II. ročník semináře britského filmu, který je věnován osobnosti Lindsaye Andersona.
Činnost Hvězdy a městských kin vůbec je zásadně poznamenána povodněmi.
Oproti všem předpokladům údajně zklamává protipovodňový systém Hvězdy a kinosál je zaplaven do 13. řady, plátno do výšky téměř 140 cm - až na úroveň vnější hladiny vody. V době vrcholných příprav LFŠ tak organizátoři přicházejí o hlavní stav všeho dění a LFŠ se nakonec přesunuje do Jihlavy.
Po třítýdenní nečinnosti kina vynucené asanací je v 1. srpnovém týdnu obnoven provoz. Škody povodní napáchané jsou však průběžně napravovány až do roku 1998. Opravený kinosál dostává díky dřevěnému obložení a bludičkám na stěnách novou atmosféru.
Selhání bezpečnostní techniky vyvolává polemiku nad dalším osudem kina coby objektu civilní obrany, po rekonstrukci však tato funkce zůstává zachována.
Ve středu 8. července následujícího roku je ve Hvězdě zahájena výstava 120 fotografií čtrnácti autorů dokumentující povodňovou katastrofu.
Od tohoto roku se v rámci podzimního Semináře britského filmu díky rostoucímu zájmu diváctva objevují portréty minimálně dvou britských tvůrců a také předpremiérové uvedení kolekce filmů Projektu 100. III. ročník patří osobnostem Mikea Leigha, Davida Leana a Nicka Parka.
Je poprvé uspořádán celostátní Archivní seminář – přehlídka některé národní kinematorafie - a založena tradice časopisu NE.
21. května je ve foyer Hvězdy zahájen provoz internetové kavárny a počítačové herny Hawaii firmy YES.
Od 21. července do 4. srpna probíhá XXIV. ročník LFŠ s hlavními cykly Film a divadlo, Film a vesnice, Rok 1968 – rok revoluce, 100 let české kinematografie a Mexický film.
Hlavní osobností IV. Semináře britského filmu je Alfréd Hitchcock.
Tématy XXV. ročníku LFŠ je Film a výtvarné umění a Film a XX. století, včetně standardních programových cyklů.
V. ročník Semináře britského filmu se věnuje tvůrčím portrétům Stanleyho Kubricka a Petera Sellerse.
Je vyhlášena anketa Zlatého fondu kinematografie.
Svou činnost zahajuje Hradišťské kulturní léta, pravidelného promítání výchovného cyklu pro středoškoláky, a Seniorklub, filmový klub pro důchodce.
XXVI. LFŠ, která se uskuteční v termínu od 21. do 30. července, nabídne v programovém menu cykly Film a klaun, mim a komik, Film a mystifikace, Belgický a chilský film a Experimentální film.
V rámci VI. Semináře britského filmu jsou za účasti téměř 700 diváků představeni Ken Russell a Ken Loach. Vzrůstající návštěvnost atakuje hranice divácké účasti Letních filmových škol z roku 1995 a 1996, což semináři posléze vynáší přízvisko Zimní filmová škola, jejíž ozvěny jsou každoročně připravovány v pražském kině AERO a následně brněnské Flédě.
Je vypracován projekt Film a škola, zacílený zejména na studenty středních škol, jehož smyslem je šíření filmového a kulturního rozhledu uváděním klíčových děl české i světové kinematografie.
XXVII. LFŠ, která probíhá mezi 27. červencem a 5. srpnem, se krom tradičních cyklů věnuje tématům Film a erotika, Film a tanec, Jugoslávský film, Holandský film a Experimentální film.
VII. ročník Semináře britského filmu (I. ročník ZFŠ) je zasvěcen osobnosti Richarda Lestera a fenoménu Monty Python.
V následujících letech ustává vedoucí tým Městských kin v produkci nových projektů a soustředí na péči o stávající zavedené akce.
Jiří Králík a Ivo Andrle (přidružený člen rady AČFK) vytvářejí po vzoru dánského režiséra Larse von Triera, autora manifestu DOGMA 95, vlastní DOGMA 2002. Definitivní textová verze je shrnuta 4. února ve čtyřech hlavních bodech a formuluje požadavky na charakter filmových festivalů a oproštění od industrializace filmové tvorby. Autoři tak potvrzují neformální a nekomerční povahu Letní filmové školy, jež se už od počátků odlišuje od dinosauřích filmových festivalů.
26. července vypuká XXVIII. ročník Letní filmové školy. V programovém jídelníčku jsou cykly Film a opera, Film a mytologie, Australský film, Novozélandský film a Dánský film. V kině Hvězda se v rámci přehlídky uskuteční dvě vernisáže: Státní opera Praha Jindřicha Štreita a Operní představení Davida Radoka Viktora Kronbauera. LFŠ končí 4.srpnem.
VIII. Seminář britského filmu (II. ročník ZFŠ) patří osobnosti Alana Parkera a tématu britských režisérů v USA vůbec.
V tomto a následujícím roce dochází k rozsáhlejším rekonstrukcím, v kině Hvězda jsou vyměněna sedadla, je modernizována zvuková technika a provozní prostory. Shrneme-li technické parametry, kino nyní vládne kapacitou 424 míst, systémem Dolby SR, 35mm všechny formáty, velkoplošnou projekcí DVD, VHS a PC, pro provoz LFŠ je k dispozici překladatelské zázemí.
XIX. ročník LFŠ představí od 25. července do 3. srpna filmovou tvorbu v těchto stěžejních cyklech: Film a básník, Film a smrt, Mexický film, Řecký film, Filipínský film, Peruánský film a Experimentální film.
Od 4. prosince probíhá IX. ročník Semináře britského filmu (III. ročník ZFŠ), který je věnován retrospektivě spisovatele a režiséra Terence Daviese, na programu je i „britská“ tvorba Romana Polanského a projekce jubilujícího Projektu 100.
V rámci XXX. Letní filmové školy, pořádané od 23. července do 1. srpna, probíhají hlavní cykly Film a dětství, Film a pohádka a Čínský film.
Mezi hosty jsou Vojtěch Jasný, Andrej Zvjagincev, Jocelyn Pooková, Terry Jones nebo Terry Gilliam, na schody Hvězdy s novináři usedne Tom Stoppard.
Jubilejní X. Semináře britského filmu (IV. ročník ZFŠ) je zaostřen na téma Slavné filmové adaptace slavných britských dramat. Jsou představena významná díla 28 anglických dramatiků, filmový program doplní dvě divadelní představení.
V pátek 22. července se v kině Hvězda započíná XXXI. ročník Letní filmové školy a zároveň 41. letní setkání lektorů a aktivistů hnutí filmových klubů. Stěžejními cykly jsou Irský film a Vlajka vzpoury (s tématem revolty, revoluce a vzpoury) a dále cykly tradiční.
Pořadatelé překvapují novou tematickou sekcí Filmová revolta (díla, která „otřásla filmovým světem“), již hodlají učinit stálou složkou programového inventáře následujících ročníků Letní školy. V jejím rámci jsou uvedeny filmy, které se staly milníky v dějinách vývoje kinematografie: Křižník Potěmkin, Mechanický pomeranč, Sedmikrásky nebo Pulp Fiction – historky z podsvětí.
Do neděle 31. července, kdy LFŠ končí, překračují práh kina Hvězda desítky hostí zvučných jmen. Přehlídku, jež i díky zázemí kina Hvězda dosáhla v průběhu let olbřímích rozměrů, shlédne na 110 000 diváků. Přestože se poprvé v historii LFŠ na její přípravě podílí i odborné grémium se zástupci města, končí celkovým finančním schodkem 3,4 milionu Kč a předznamenává tak razantní změny v organizaci celé akce.
V této souvislosti je po listopadovém auditu odvolán Jiří Králík z pozice ředitele Městských kin. Od 1. prosince je nástupnictvím pověřen někdejší zástupce ředitele Josef Korvas. Zásadním mezníkem pro příští ročníky LFŠ je změna organizátora, kterým se stává AČFK. Dochází k oddělení ekonomické a dramaturgické správy a Jiří Králík je ustanoven programovým ředitelem školy. Ta bude napříště podpořena dvěma miliony korun z rozpočtu radnice, město navíc poskytne promítací sály a některé další prostory pro doprovodné akce LFŠ. Starosta Libor Karásek a předseda AČFK Rudolf Fiedler spolupodepisují smlouvu zajišťující konání LFŠ v Uherském Hradišti až do roku 2015.
Od ledna tohoto roku se kino Hvězda zařazuje mezi 16 kin devíti měst České republiky, které jsou členy prestižní sítě Europa Cinemas. Tento projekt už čtrnáctým rokem finančně podporuje aktivity spojené s evropskou kinematografií a také programy pro mládež, dosud sdružuje kolem pěti set kin Evropy.
Autor: Lucie Hrabcová - Historie kina Hvězda v Uherském Hradišti (seminární práce, Masarykova universita, Filosofická fakulta, Ústav filmu a audiovizuální kultury), Brno 2005
